V sobotu 4. května vrcholily na Bagráku závody malých dračích lodí. "Kroměřížský drak" nabídl výkony bojovné, nepřehlédnutelné. Provázené skvělou zábavou, a to nejen uvnitř závodních týmů. Krásnou sobotu měli diváci a obdivovatelé dračích závodů. Rodiče, prarodiče, děti... Kroměříž opět viděla jedinečnou událost, vítěze "nad živlem", 17 posádek, které "přivedly své draky k poslušnosti".
Přečtěte si reportáž z webu Kroměřížského deníku https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/kromerizsky-drak-na-bagraku-zapolily-draci-lode-20190505.html, pohleďte na "výřez" fotografií Miroslava Pláňavy.
Příď s hrozivě vyhlížející hlavou draka rozráží hladinu kroměřížského Bagráku. Ozývá se bubnování a hlasité povzbuzování. Právě odstartoval 2. ročník dračích závodů s názvem Kroměřížský drak.
Celkem 17 posádek ze všech koutů republiky se v následujících hodinách utká o více než půl metru vysokou trofej. Dohromady se na Bagráku otočí kolem dvou tisíc lidí. Pořadatel závodů Petr Zakopal prozrazuje, že oproti loňskému roku startovní pole zeštíhlilo...
"Loni bylo 22 týmů. Letos si někteří svou účast rozmysleli, protože se obávali špatného počasí. Mají smůlu, nakonec je celkem příjemně," míní Zakopal při pohledu na nebe.
Podle jeho slov je také čím dál větší problém tým složit. A to i ve firmách. "I přesto jsou tu kromě místních osádek osádky z Brna, Ostravy, Chropyně, Vyškova, Prostějova a dalších měst," chlubí se Petr Zakopal.
Rozdíly mezi jednotlivými týmy byly mnohdy několikavteřinové. "Tak na 200 metrech zajedou profíci o zhruba pět vteřin lepší čas. To je asi délka jedné lodě," říká Zakopal.
Rozdíl se násobí na delší – kilometrové – trati. "Ale třeba městský úřad Kroměříž, který zde má také tým, teď zajel velmi slušný čas a porazil firmu, která trénuje pravidelně," uvádí po jedné z rozjížděk pořadatel.
Tým úřadu, ve kterém své síly s ostatními poměřili mimo jiné starosta Jaroslav Němec, místostarostové Karel Holík a Vratislav Krejčíř, se do boje pustil opravdu tvrdě. Karel Holík nicméně přiznal, že s profesionály se těžko bojuje. "Borci nastoupili s vlastní profi výbavou. A na nás tam zbyly ty erární," říká s úsměvem Karel Holík.
Tomáš Kahaja z jediného místního profesionálního týmu Kotvy Kvasice si po jedné z rozjížděk posteskl, že dnešní výsledky nejsou takové, jaké očekávali. "Zatím jsme nezajeli lepší čas než naše dětská posádka," kroutil hlavou Tomáš Kahaja. "Je tu málo vody. Na jednom konci už cítíte pádlem dno. Navíc tady hrneme vodu před sebou, a to je vyčerpávající," řekl Kahaja, který chodí s ostatními trénovat zhruba třikrát týdně. Na závodech ujedou za celý den téměř dva kilometry.
Strasti sportovců však ostatní nevnímali. Lidé se bavili, stánek s občerstvením nabízel například čerstvé a chutné klobásy, steaky. Na své si přišli i milovníci zeleninových salátů. O pohoštění a dobrou náladu tedy bylo postaráno. Stejně jako o nejmenší ratolesti, které bojovaly s rovnováhou na chůdách, stavěly bábovičky z magického písku nebo si vyzkoušely aquazorbing.